Stanislava Maulenová

02.05.2012 12:06

(KHAV) Pracující máma MUDr. Stanislava Maulenová absolvovala Fakultu všeobecného lékařství University Karlovy v Praze, má atestaci z interního lékařství I. stupně a v oboru fyziatrie, balneologie a léčebná rehabilitace. Se svými pacienty hovoří nejen česky, ale i anglicky, německy a rusky. O její práci se můžete dočíst v knize „Karlovarští lázeňští lékaři“ od Evy Hanykové. V současné době je hlavní lékařkou a zároveň ředitelkou Alžbětiných lázní v Karlových Varech. Její tým ve vedení lázní spolu s ní tvoří další tři schopné ženy.

 

Katka Havlová (KHAV): Jste hlavní lékařkou a současně ředitelkou. Vzpomenete si na hlavní podnět nebo podněty, které Vás dovedly na toto místo?

Stanislava Maulenová (SMAU): Vždycky jsem věděla, že chci pracovat v lázních. Jsme taková lékařská rodina, oba moji rodiče jsou lékaři, sestra je lékařka, teď i starší dcera dokončuje studium medicíny. Nejdříve jsem sice pracovala v nemocnici na interně, potom v oboru posudkového lékařství a teprve později přišla nabídka nastoupit v lázních - a toho jsem využila. V Alžbětiných lázních působím šest let, poslední čtyři roky jsem současně i ředitelkou těchto lázní. Přesto se na tu zmíněnou knihu „Karlovarští lázeňští lékaři“ cítím ještě příliš mladá.

KHAV: Co bylo největší výzvou na novém ředitelském místě?

SMAU: Vybudovat dobrý tým lidí. S některými jsme se museli rozloučit. Teď mám kolem sebe lidi, kterým věřím a kteří dělají svou práci dobře. A pak také je velkou výzvou tyto lázně uživit. Nemáme ubytovací kapacity, takže jsme závislí na hostech „z venku“. Donedávna tvořili osmdesát procent naší klientely hosté hotelu Thermal. Ten ale vybudoval své vlastní balneo a my jsme se museli vyrovnat s obrovským propadem tržeb. Museli jsme vymyslet, jak tuto část klientely nahradit. Myslím, že se nám to daří.  Různými akčními a sezónními nabídkami jsme finančně zpřístupnili naše lázně místním obyvatelům. Ale sídlíme v historické památce, tato budova je jako malý zámek. Její údržba spolyká spoustu peněz, které bychom uměli využít i jinak. Nyní to vypadá, že díky dobré spolupráci se zastupiteli města, které je hlavním akcionářem lázní, je reálná naděje na spolufinancování nákladných oprav  budovy.

KHAV: Jak vypadá váš "normální" pracovní den?

SMAU: Tak za prvé si nejdříve pořádně vychutnám snídani. Předtím na balkoně provedu pár protahovacích cviků, případně si zacvičím pět Tibeťanů. V pondělí mě čekají vstupní prohlídky nových pacientů, dopoledne k nám chodí pojištěnci českých zdravotních pojišťoven, odpoledne zahraniční pacienti. Moderní technologie mi umožňují léčit a zároveň řídit lázně. V minutách mezi objednanými pacienty přes skype nebo e-mail vyřešíme spoustu provozních věcí.  Půlhodinku na oběd si ale nedám vzít a i tak všechno docela dobře stíhám. V hlavní sezóně si ovšem pracovní dobu protahuji…   

KHAV:  Jak jste to dělala, když byly děti malé? Byla jste s nimi dlouho doma nebo jste se brzy vrátila do práce?

SMAU: S první dcerou jsem doma dlouho nebyla. Neměla jsem dokončenou atestaci a to byla moje priorita. S druhou dcerou jsem si mateřskou více vychutnala, byla jsem doma tři roky.

KHAV: Jak jste se cítila hned po porodu? Myslela jste na práci?

No, po prvním porodu jsem si užívala prvorozenou dceru, ale když se blížil konec mateřské, přemýšlela jsem, jak zvládnu mateřské povinnosti, domácnost, práci a přípravu na atestaci.

KHAV: Pomáhal Vám partner s dětmi?

SMAU: Když byly holky malé, na začátku rušných devadesátých let, manžel (dnes již bývalý) podnikal, takže neměl na rodinu čas. Vše bylo na mě a zvládla jsem to jen díky skvělé instituci „babička a děda“. V nemocnici jsem sloužila i noční služby, když jsem měla denní, pamatuju si, jak jsem dceru táhla do kopce do školky a pak běžela do práce. A odpoledne ji vyzvedávala ze školky jako poslední.

Manžel provozoval jednu z prvních dobrých porevolučních restaurací ve městě, která už teď bohužel neexistuje a na jejím místě stojí hotel. Při mateřské jsem se tam chodila odreagovat prací za barem, mytím nádobí, administrativou.Mezitím děti  hlídala buď babička a nebo dcery našich servírek.

Kromě restaurace jsme také otevřeli jednu z prvních parfumerií ve městě. Ta funguje dodnes, ale už nepatří nám. Byla to pro mě změna, příjemný koníček.

KHAV: Jakou nejcennější radu v životě jste dostala? Držíte se jí? Jakou nejcennější radu předáváte svým dětem?

SMAU: Byla jsem ve výchově liberální. Teď bych skoro řekla, že jsem byla měkká. Nebyla jsem moc důsledná. Jediné, co bylo důležité – mít holky ráda. A teď mi spíš dávají do života rady moje dcery.  Starší Tereza mi třeba radí při vaření.

KHAV: Čím budou Vaše dcery?

SMAU: Starší bude lékařkou. A mladší po zklamání ze studia ekonomie přesedlala na psychologii. Jsem ráda, že udrží rodinné řemeslo. Péče o duši rozhodně patří k dobrému zdraví.

KHAV: Máte alespoň někdy čas jen sama na sebe? Pokud ano, co děláte?

SMAU: Čas mám, udělám si ho. Ráda fotím, maluju, rekreačně sportuju. Cestuju po evropských městech a  za exotikou. Na vlastní pěst, koupím letenku a jedu. S dcerami, kamarádkou.  V poslední době jsme byly v Thajsku,  Mexiku, na Srí Lance. S dcerou Kristýnou jsme spolu dokonce ušly 200 km Svatojakubské cesty do Santiaga de Compostela. Tady jsem si sáhla na skutečné fyzické dno.

KHAV: Musíte zvládnout práci i rodinu. Stalo se vám někdy, že jste si sedla a řekla: „Já už nemůžu dál...“?

SMAU: Ano. To bylo před druhou atestací. Nic jsem nestíhala a byla ve velkém stresu. Ale dopadlo to dobře. A celý život se snažím se všechno dělat poctivě a s chutí. Mladší dcera kdysi vystihla můj styl, když napsala: „Maminka má rychlou postavu “ J . A navíc,  v životě jsem určitě měla štěstí .

KHAV: Existuje rada, kterou byste ráda předala ženám, které se chystají mít rodinu a přesto neopustit svou kariéru?

SMAU: Všechno má svůj čas.  Vytvořte si svůj svět plný důvěryhodných lidí, které máte ráda a se kterými se vídáte – kamarádky, kolegy/ně v práci. Mějte oporu ve své rodině.… Věřte si.

KHAV: Děkuji za rozhovor a přeji, ať se Vám daří!

 


Další informace:

Alžbětiny lázně: www.spa5.cz

Více o knize KARLOVARŠTÍ LÁZEŇŠTÍ LÉKAŘI:

http://karlovarsky.denik.cz/zpravy_region/co-vite-o-lazenstvi-a-lazenskych-lekarich-20120408.html