Jsme promiskuitní národ - k čemu vychováme naše děti?

06.09.2012 14:38

(Pracující máma ze zdroje Výzkum sexuálního chování české populace: prof. PhDr. Petr Weiss, Ph.D. a doc. MUDr. Jaroslav Zvěřina, CSc.)

 

Tento článek nemá za cíl moralizovat. Časy se mění a my si prostě musíme zvyknout. Měly bychom (my - jako matky) přijmout fakt, že naše děti vyrůstají v tomto "novém světě" a jen se jim snažit trochu pomoci, aby se v něm neztratily. Nemusíme jim dopřát tu zacyklenou větu předávanou z generace na generaci: to jsem já ve tvém věku nedělala :-) Protože dost možná DĚLALA - a pokud je dítko natolik informované, že nám to v mete do tváře, tak se nemá smysl bránit chabým klišé: to je přece něco úplně jiného!

Co nás tedy čeká, až naše děti začnou dospívat?

Obecně, podle výzkumu, patříme k promiskuitním národům, tedy za svůj život vystřídáme až několik sexuálních partnerů.

  • Lidé, kteří žijí v 25 letech v pevném partnerském svazku, nemusí mít stejného partnera například i ve 40 letech.
  • Statistiky ukazují, že ženy mají za svůj život pohlavní styk v průměru s pěti a více muži.
  • Muži mají k promiskuitě obecně větší sklon než jejich polovičky, průměrně totiž vystřídají až 10 partnerek. Jen necelá polovina z nich pak udává méně než pět sexuálních partnerek.
  • Naopak deset a více partnerů přiznává více než 20 % mužů a 14 % žen.

 

Sex s náhodnými partnery:

  • Tuto zkušenost uvádí přibližně 66 % mužů.
  • Přes 40 % z nich mělo pohlavní styk s více než čtyřmi náhodnými ženami.
  • Sex s neznámým mužem přiznává téměř 40 % žen.

 

Poznávání opačného pohlaví a první zamilovanost jsou přirozenou součástí dospívání a souvisí s hormonálními změnami. Dívky k odlišnému vnímání opačného pohlaví docházejí většinou dříve než chlapci.

Muži i ženy zahajují pohlavní život přibližně ve stejném věku. První soulož dnes mladí lidé prožívají v průměru kolem 18 let. Studie, které proběhly v České republice za posledních 20 let, však prokázaly, že přes 8 % dívek a až 12 % chlapců mělo první pohlavní styk již před 15. rokem života. Na to by měli myslet zejména rodiče dívek, kteří mají v úmyslu chránit svou dceru proti rakovině děložního čípku.

 

Antikoncepce

V posledních dvaceti letech výrazně klesá počet párů, které při sexu spoléhají na přerušovanou soulož. Tuto skutečnost lze přičítat osvětě v sexuální oblasti. Zatímco na počátku 90. let minulého století uvedlo přerušovaný styk jako jedinou antikoncepční techniku 40 % párů, v roce 2008 ho praktikovalo jen 15 % lidí.

Naproti tomu vzrůstá význam antikoncepčních pilulek a hormonální antikoncepce. Ještě v roce 1993 uváděla zkušenost s hormonální antikoncepcí pouhá pětina lidí. V dnešní době je u nás její používání již na dobré evropské úrovni (v roce 2008 byla nezbytností pro téměř polovinu párů).

Za posledních dvacet let se rovněž snížil počet párů, které při sexu používají prezervativ. Ženy si chtějí raději užít styk bez něj, což jim z hlediska ochrany před otěhotněním umožňuje i hormonální antikoncepce. Používání kondomu tak v České republice můžeme považovat za nedostatečné (v roce 2008 po kondomu sáhlo jen 14 % žen). Klesl také význam nitroděložního tělíska. Už jen 2 % párů dnes spoléhají na princip plodných a neplodných dnů.

 

Rizika, nemoci

Vzhledem k relativně vysoké promiskuitě české populace a snižování významu kondomu při sexu vzrůstá riziko pohlavních chorob. Mezi obávané smrtelné pohlavní choroby se řadí AIDS – nemoc způsobená virem HIV a syfilis. K dalším neméně závažným nemocem patří kapavka a chlamydie.

 

  • AIDS

Nejobávanější pohlavní chorobu představuje AIDS. Nemoc oslabuje přirozenou obranyschopnost lidského těla a organismus je pak náchylný k řadě dalších infekčních a nádorových onemocnění. Nemoc je způsobena virem HIV, který napadá bílé krvinky důležité pro lidskou imunitu. Virus HIV se dlouhou dobu nemusí projevit a nakažený netrpí žádnými zdravotními komplikacemi. U většiny nakažených osob dojde k rozvoji příznaků HIV/AIDS do 10 – 15 let po kontaktu s virem. I přes pokroky v léčbě je nemoc nevyléčitelná a smrtelná.

 

  • Syfilis

Syfilis je považována za jednu z nejnebezpečnějších pohlavních chorob. Kvůli promiskuitnímu chování mladých lidí výskyt tohoto onemocnění v Česku v posledních letech neustále stoupá. Nemoc se přenáší pohlavním stykem, z matky na plod i orálním stykem. U neléčeného pacienta má nemoc tři fáze. Mezi první příznaky onemocnění patří drobné nebolestivé vředy v oblasti pohlavních orgánů, tyto příznaky jsou špatně rozpoznatelné a lehce zaměnitelné s jinými nemocemi. Nakažený pacient proto v první fázi o nemoci nemusí vědět. V druhé fázi se infekce šíří organismem, často se projevuje vyrážkou, či zvětšenými uzlinami. V nejtěžší fázi virus napadá i další orgány, dochází k postižení mozku a srdce, které může skončit smrtí.

 

  • Kapavka a chlamydie

Mezi nejčastější pohlavní nemoci patří kapavka a chlamydie. Tyto choroby nejsou na rozdíl od AIDS nebo syfilis smrtelné, a proto lidé jejich prevenci často podceňují. Výskyt kapavky a chlamydií však právě kvůli nedostatečné prevenci a lehkovážnému navazování sexuálních vztahů v České republice v posledních letech stoupá. Chlamydiemi trpí téměř 15 % sexuálně aktivních žen. Nemoc nemusí být v počáteční fázi doprovázena zjevnými příznaky. Často se objeví až pozdní komplikace ve formě srůstů a neprůchodnosti vejcovodů, které vyvolávají chronickou pánevní bolest, neplodnost a zvýšené riziko mimoděložního těhotenství. Kapavka může vést k potratu, mimoděložnímu těhotenství a neplodnosti u žen i mužů. Přenáší se téměř výhradně pohlavním stykem a projevuje se hnisavými záněty pohlavních orgánů nebo očních spojivek.

 

  • Human papillomavirus

S HPV neboli lidským papilomavirem se za svůj život setká zhruba 80 % žen. U většiny z nich však do dvou let dochází k spontánnímu vyčištění infekce. U žen, u nichž k vyčištění nedojde, přetrvává riziko, že se infekce rozvine až v rakovinu děložního čípku. Nejčastěji se dívky a ženy nakazí mezi 15 a 25 lety, přednádorové stavy se u nich diagnostikují zhruba o deset let později. Ženy se závažnějšími změnami na děložním čípku a přednádorovými stavy podstupují tzv. konizaci děložního čípku, tedy zákrok, při němž je postižená část čípku chirurgicky odstraněna. Tyto zákroky mohou mít vliv na budoucí těhotenství nebo mohou zvyšovat riziko předčasného porodu.

U žen nad 30 let se pak lékaři setkávají s rakovinou děložního čípku. V České republice žije s touto diagnózou v současné době více než 16 tisíc žen, 400 z nich na tuto nemoc ročně umírá.

HPV viry způsobující rakovinu děložního čípku se přenáší sexuálním stykem, ale také nekoitálními praktikami. K přenosu HPV viru může dojít pouhým třením nebo kontaktem kůže na kůži v oblasti genitálií.

  • Na rozvoj rakoviny děložního čípku může mít vliv změna sexuálního partnera, především pokud se jedná o partnera, který měl v minulosti sexuální vztah.
  • Několikanásobně zvyšuje riziko také předešlá zkušenost s jinými pohlavními chorobami (chlamydie, HIV, …).
  • Mezi rizikové faktory patří kouření. Udává se, že u žen kuřaček dojde k rozvoji rakoviny děložního čípku až dvakrát častěji než u nekuřaček.
  • Svou roli hraje také časné zahájení pohlavního života (před 15. rokem věku).
  • Až čtyřnásobně může zvýšit pravděpodobnost rozvoje rakoviny děložního čípku vyšší četnost těhotenství. Vyšší četností se myslí tři a více těhotenství (v současnosti zaznamenáváno u čtvrtiny českých žen).

 

Rady jsou fajn, ochrana je důležitá

Nejúčinnější prevenci rakoviny děložního čípku představuje očkování proti HPV. Nejvyšší ochranu poskytuje vakcinace ještě před zahájením pohlavního života. Od dubna 2012 mají 13leté dívky očkování hrazeno z veřejného zdravotního pojištění. Studie prokázaly, že plně hrazená vakcína navozuje u dívek, které se dosud s HPV infekcí nesetkaly, vysoké a setrvalé hladiny protilátek. Očkování jim pak poskytuje ochranu i před možnou budoucí nákazou.

 

KHAV