Individuální přístup aneb generace egocentriků a asociálů

12.07.2012 17:03

(KHAV) V domnění, že bojujeme za práva dětí na individuální přístup, vychováváme v dobré víře rozmazlené a nepřizpůsobivé členy společnosti, kteří nebudou s ostatními umět soužít, dělat kompromisy...?

Letošní rok je pro mě plný změn. V postojích, v názorech. Plný nových poznání. Co bylo ještě nedávno správné (nebo špatné) je najednou tak trošku jinak. Možná právě (poněkud opožděně) intelektuálně dospívám, kdo ví.

Kdysi jsem pracovala ve vzdělávání dospělých a individuální přístup, to bylo jako zaklínadlo, používané ve všech úspěšných projektech. Individuální přístup pro mě donedávna znamenal něco hrozně pozitivního. Moderního. Žádoucího. Jenže teď už si tím nejsem tak jistá… Moje kamarádka Martina, učitelka v jedné plzeňské mateřské školce, má úplně opačnou zkušenost.

  • Protože obava, kterou vyjádřila a se kterou se obrací na rodiče, mi (čím dál tím víc) mění pohled na život, zveřejnila jsem s jejím souhlasem tento názor na svém blogu na iDNES, kde si jej můžete přečíst.
  • Tento názor se objevil také v projektu „zážitek ze školky“, kde jej, pokud s názorem souhlasíte (či nesouhlasíte), můžete nominovat (či nenominovat) na vítěze 3. kola tam vyhlášené soutěže.